Dům byl postaven v letech 1933–1934 pro německou rodinu lékaře Alfreda a Karly Kantorových. Architekt Kulka byl židovského původu a během války utekl přes Anglii na Nový Zéland. Po válce opustila město německá rodina Kantorových. Vila byla přestavěna na bytový dům a po revoluci privatizována.
Město vilu koupilo v roce 2017. Od té doby se jednotlivá vedení města zabývala otázkou její rekonstrukce a budoucího využití. Významným impulsem do procesu přípravy bylo zařazení záměru rekonstrukce a zpřístupnění vily do dotačního programu ITI Liberec – Jablonec nad Nisou. Alokované finanční prostředky a závazek jejich čerpání v nastaveném harmonogramu vedly ke zpřesnění celého procesu rekonstrukce i budoucího užívání.
Problém zadání projektu spočíval ve velmi malém množství veřejně dostupných podkladů. Zároveň bylo cílem, aby projekt rekonstrukce a expozice vznikaly souběžně a synergicky rozvíjely návštěvnický zážitek. Proto město v architektonické soutěži hledalo tým, ve kterém budou kromě architektů také badatelé, kurátoři, grafici či krajináři. Vítězný návrh zpracoval tým studia Objektor architekti.
Základním východiskem návrhu je návrat raumplanu. V interiérovém řešení je pak hlavním principem návrhu důsledná práce se zdroji. Tam, kde existuje průkazný doklad o původní podobě, se do ní prostor navrací. Tam, kde dokumentace chybí, zůstává abstraktní prostor jako omalovánka pro možné budoucí doplnění. Silným motivem návrhu je také samotný příběh domu. Dějiny, které se přes něj přehnaly, nekončí válkou, ale pokračují drastickou přestavbou buržoazní vily na bytový dům. Dvojramenné schodiště, vetknuté do rafinovaného organismu navazujících prostorů, bude v malém torzu zachováno v prostoru bývalé koupelny. Všechny soutěžní návrhy musely také řešit úlohu, jak z vily udělat muzeum s potřebným zázemím. To je umístěno do prostorů bývalé ordinace a zázemí správce domu.
Celá rekonstrukce, především pak úpravy související s adaptací na novou funkci i snaha nesmazat úplně všechny vrstvy historie jsou velkým tématem mezinárodních odborných diskuzí. Zatímco americký historik architektury se specializací na Loose a jeho žáky Christopher Long velmi cení zvolený přístup rekonstrukce. Novozélandský vnuk Heinricha Kulky, Ira Bing, který spravuje Kulkovu nadaci, se domnívá, že vila má být rekonstruována výhradně do původní podoby a místa bez doložených podkladů by měla být řešena analogií s jinými realizacemi. Aktivně se do debaty zapojuje řada historiků a architektů z Vídeňské scény, kde loni proběhla výstava věnovaná Kulkovi. Komunikujeme také s rodinou Kantorových, která letos vilu navštívila.
Projekt je nyní připravený k realizaci. Vzhledem k charakteru rekonstrukce i stále ještě objevovaným podkladům se dá očekávat dobrodružný vývoj v průběhu stavby a restaurátorských prací. Město má již přidělenou dotace z IROP, o další dotaci usiluje v rámci investičního fondu Libereckého kraje. Aktuálně proběhlo neúspěšné výběrové řízení na dodavatele, do kterého město obdrželo pouze jednu nabídku o skoro 40% dražší, než byla projektová cena, a řízení proto muselo být zrušeno. Nyní se připravuje nové s upravenými parametry.
* architektonické řešení rekonstrukce: Objektor architekti s.r.o. / Jakub Červenka, MgA. Václav Šuba, MgA. Vojtěch Šaroun, Ing. arch. Markéta Kanyzová, Dott. Arch. Rudolf Nikerle
* kurátoři expozice: Prof. Lada Hubatová-Vacková, Ph.D., Mgr. Tomáš Zapletal
* architektura expozice: MgA. Jitka Šemberová
* krajinářská architektura: Ing. arch. Alice Boušková, Ing. Martina Tománková
* grafické řešení: MgA. Jan Stuchlík
Video https://www.youtube.com/watch?v=W_-3Me8a6sw&t=155s
Virtuální prohlídka https://my.matterport.com/show/?m=6vGNswvtHGi