Helena Vondráková spolupracuje s Pirátskou stranou od roku 2018, nejprve jako koordinátorka a na sklonku roku 2019 jako 2. místopředsedkyně KS Liberecký kraj. Původně pochází ze Zlína a od roku 2015 žije v obci Pulečný. V Pulečným kandidovala také v roce 2018 do zastupitelstva obce a dostala mandát. I když to není vůbec jednoduché, snaží se v rámci zastupitelstva prosazovat pirátskou politiku a postupně přetvořit Pulečný v moderní a otevřenou obec.

Vystudovala Dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde získala titul Mgr. Během studila strávila školní rok na univerzitě v portugalském Portu a brazilském Salvadoru. Zejména pobyt v Brazílii hodnotí jako jednu z nejcennějších životních zkušeností. Osobní kontakt s bídou obyvatel třetího světa ji utvrdil v tom, že ať už to bude v životě cokoliv, chce dělat něco užitečného a pokud to půjde, pomáhat lidem.

Dějiny umění ponechala na úrovni záliby a ukázalo se, že jí docela jdou technické záležitosti. Pracovala v několika firmách na pozici technoložka/konstruktérka, ale ze sedavé práce v kanceláři ji bolel zadek a stále neměla pocit, že se s ní, jako takovou, její zaměstnání potkává.

Ten se jí podařilo získat až v roce 2018, kdy byla vybrána na pozici koordinátorky Pirátské strany a konečně cítila, že dělá něco, co prospívá společnosti a spoluvytváří lepší prostor pro ni a její rodinu. V tomtéž roce také vstoupila do strany, kandidovala na nezávislé kandidátce do zastupitelstva obce Pulečný a získala 1 mandát. Jejím cílem je spoluvytvářet moderní a otevřenou obec.
Ke konci roku 2019 dostala důvěru členů krajského sdružení Liberecký kraj a obsadila v dovolbě místo 2. místopředsedkyně KS.
V té době také opustila pozici koordinátorky. Zůstala dobrovolnou členkou personálního odboru a volebního výboru.

Od jara roku 2020 provozuje s manželem bývalou mysliveckou chatu s názvem Chata Kopanina.
Krize v gastro průmyslu v tomtéž roce jí pomohla si uvědomit, že vlastně "nic pořádného neumí" a aby ji příště už žádný vir nerozhodil a neohrozil živobytí jejích 3 dětí, rozhodla se, že se naučí programovat s cílem živit se v horizontu 0,5 -1 roku jako frontend developerka.

Při získávání znalostí z IT se dostala i k agilnímu způsobu řízení projektů, což ji naprosto uchvátilo a začala místo Javascriptu hltat všechno, co kdy bylo napsáno a řečeno o Scrumu. Stala se z ní, jak s oblibou říká, agilní evangelistka, a je hluboce přesvědčená, že bez implementace Scrumu a agilního přístupu obecně není schopná v dnešním komplexním světě přežít žádná firma zabývající se vývojem.

Volný čas tráví nejraději s dětmi a když nějaký zbyde, zajde si zaběhat nebo na dobrý film. Sleduje aktuální dění na poli kultury a nevynechá žádnou vernisáž. Když je jí smutno a nebo si neví s něčím rady, vždycky ji rozesměje milovaný Lukáš.