Stavební úřad v Jablonci nad Nisou nařídil odstranění sedmi zdí s mozaikami ve tvaru písmen kvůli havarijnímu stavu (z posouzení statika), polovina legendární Abecedy, která je jednou z notoricky známých ikon našeho města jde k zemi. O osudu zbytku zídek má rozhodnout rada města s přihlédnutím ke stanovisku městského architekta.

Nemůže být sporu o tom, že dochází k nenahraditelné ztrátě a k likvidaci objektů s velkou kulturní hodnotou. Mohli bychom rozvést diskuze o tom, kdo nese odpovědnost za neutěšený stav těchto ikonických mozaiek a naskočit na vlnu obviňování a skandalizace. Tím však těžko něco získají mozaiky samotné, stejně tak lidé, kterým leží na srdci.

Zkusme se zamyslet, jak k celé věci přistoupit citlivě avšak pragmaticky a pokud to lze, konstruktivně. Ve věci budoucnosti Abecedy mohou v principu nastat tyto tři scénáře:

1) Obnovení zlikvidovaných zídek s mozaikami a restaurace těch, které dosud stojí.

Toto řešení se rozhodně jeví jako ideální, není však jisté, zda je tak docela realistické a to z několika důvodů. Prvním úskalím jsou majetkoprávní poměry, zatím není jasné, zda zídky s mozaikami patří či nepatří městu a tedy komu přísluší případný repas, který by byl jistě značně nákladný, řešit. Dalším problémem je samotná surovina, není jasné, zda je tento artikl vůbec dostupný, případně zdali je dostupný v požadované barevnosti. V tomto směru podnikám aktuálně průzkum. O vhodnosti použití jiného materiálu (např. Sintrovaných dlaždiček) by jistě byla vedena barvitá a problematická diskuze.

2) Nová výtvarná intervence ve stejné lokaci odkazující na původní dílo.

Pokud by z jakéhokoliv důvodu nebylo možné obnovení a zrestaurování původních mozaiek, nabízí se možnost nové realizace Abecedy, která by přímo v rámci zadání odkazovala na původní dílo, zároveň je možné vytvořit novou abecedu snadněji udržitelnou. Je věc diskuze, zda by mělo jít o nové pojetí mozaiky na zděném podkladu, nebo zda případné zadání více neotevřít zcela novému pojetí projektu, který by však nutně musel koncepčně odkazovat na dílo původní. Nová koncepce by nakonec mohla nějakým způsobem zahrnovat i stále stojící zídky s mozaikami. Takovou intervenci do veřejného prostoru by pak jistě bylo nejlépe řešit veřejnou soutěží.

3) Likvidace bez náhrady.

Toto je bezesporu nejhorší možný scénář, ikonická typografická intervence do veřejného prostoru nenávratně zmizí a Abeceda skončí bez písmen, což je v jakékoliv rovině chápání nešťastně absurdní.

Zídky s mozaikami v Liberecké ulici nejsou v dobrém stavu už dlouhá léta a nejsou jediným monumentálním výtvarným dílem vytvořeným technikou skleněné mozaiky, které je velmi ohroženo, mozaika Telekomunikace od Elišky Rožátové se postupem let více a více rozpadá, objekt od legendárního Karla Malicha v areálu Preciosy na Hutích jakbysmet. Ochrana památek a nenahraditelných artefaktů z doby ne zas tak dávno minulé nemůže být pouze předmětem zpovykaných komentářů a petic, které se objevují ve veřejném prostoru ve chvíli, kdy už je poněkud pozdě. Péče nejen o tento segment kultury musí být organickou součástí města a sociálního kapitálu Jablonce nad Nisou obecně.