Jablonec krásný a přívětivý

Jablonec nabízí atraktivní přírodu okolo města. Aby byl krásnějším a přívětivějším městem pro obyvatele i turisty, je nutné věnovat pozornost kultivaci veřejného prostoru, koncepční bytové politice a podpoře místních komunit.

kultivací veřejného prostoru

Úkolem vedení města je aktivně rozvíjet a tvořit veřejná prostranství, parky, sportoviště, dětská hřiště a další místa, která svým urbanistickým, architektonickým a krajinným řešením zlepšují kvalitu života ve městě. Veřejná prostranství budeme přizpůsobovat především dětem a seniorům. Díky tomu budou komfortní i pro všechny ostatní.

PROSTOR MEZI BUDOVAMI

Podoba náměstí, plácků a ulic nebo prostorů mezi domy na sídlištích výrazně ovlivňuje celkovou atmosféru města. Dobře uspořádaný veřejný prostor, tvořený příjemnými a trvanlivými materiály nejen zvyšuje vztah k místu, ale i hodnotu okolních nemovitostí. Jablonec má v tomto ohledu infrastrukturní dluh, který je nutné začít řešit. Řešení musí být adekvátní danému místu a empatické k potřebám jeho uživatel.

Příklad Horní náměstí

Současná podoba Horního náměstí neodpovídá významu největšího veřejného prostranství v centru města. Nutné revitalizaci musí předcházet veřejná i odborná debata o jeho využití a návrh celkové architektonické koncepce řešení, zahrnující témata dopravy, parkování, potřeb obchodníků, společenských akcí, historického významu i unikátního výhledu. Postup příprav tedy nezačíná u kašny, ale u základního prostorového a provozního řešení, které stanoví možnosti využití celého náměstí.

Příklad sídliště Mšeno

Panelová sídliště jsou zpravidla uceleným urbanistickým souborem, který nese výhody i nevýhody dobové jednotné koncepce. V případě Mšena je výhodou, kromě přehrady a jejího okolí, také přehledné vymezení bezpečných rekreačních ploch bez automobilové dopravy. Nevýhodou jsou nedostatečné parkovací kapacity a řada přežitých či nahodile vrstvených prvků ve veřejném prostoru. Dílčí snahy o zlepšení tuto nesourodost většinou ještě posilují. Celé sídliště se proto musí postupně revitalizovat podle celkové koncepce, v rámci které bude řešena kapacita i podoba parkovacích ploch, dětská hřiště i sportoviště, prostředí kontejnerů, zeleň či povrchy chodníků.

PŘÍRODA VE MĚSTĚ

Městská a příměstská příroda je důležitým parametrem kvality života. Od dětství vytváří vztah k přírodě, nabízí prostor pro každodenní rekreaci a nese i turistický potenciál. Parkem není zbytkový prostor, se kterým si město neví rady, ale místo, kde chceme trávit svůj čas. Příjemné parkové místo by mělo být v docházkové vzdálenosti každého z nás. Jejich soustava by pak měla tvořit systém rekreačních cest městem. Parková a lesoparková území mají přirozenou vazbu k vodním plochám ve městě, především Mšenské přehradě, ale také např. Pivovarským rybníkům či Novoveskému koupališti. Je nutné posilovat jejich pohodlnou a bezpečnou dostupnost.

Příklad Přehrada

Přehrada je nejatraktivnějším rekreačním prostorem města. Zásahy do jejího okolí proto musí být koordinovány na základě celkové koncepce, která stanoví architektonickou podobu jednotlivých míst a návaznost mezi nimi. Koncepce musí vznikat na základě veřejné diskuze s obyvateli a provozovateli stánků i dalších služeb, kteří znají dobře stávající fungování místa. V rámci různorodých zájmů využití území musí být preferována rekreační funkce a přírodní hodnota. To znamená, že se do bezprostředního okolí přehrady nemá zavádět další automobilová doprava, ale naopak má být hlavní prostor věnován chodcům, běžcům, cyklistům či bruslařům.
Dílčí nekoordinované zásahy do podoby míst kolem přehrady nejen že snižují celkovou kulturu prostředí, ale komplikují i jejich správu a údržbu.

Příklad Tyršovy sady

Původní koncepce okrasného městského parku je přežitá. Pro rozšíření náplně tohoto prostoru a větší bezpečnost je nutné park více prosvětlit, propojit s Nisou a podél jejího koryta posílit návaznost na další parkové plochy. Cesta kolem Nisy přivede do parku nové návštěvníky, a pomůže tak zvýšit přirozenou sociální kontrolu prostoru. Příkladem dočasné proměny jsou příležitostné koncerty v historickém altánu. Prostorová úprava a návaznost na atraktivní stezku podél řeky promění prostor trvale. Prosvětlený prostor a větší podíl otevřených piknikových ploch odstraní temná zákoutí, rozšíří možnosti využití a zvýší bezpečnost. Pohodlný přístup k řece posílí náš vztah k vodě a její hodnotě. Díky tomu budeme přirozeně dbát o její čistotu. V budoucích horkých letních měsících se z Nisy stane vyhledávané brouzdaliště.

DOSTUPNÁ SPORTOVIŠTĚ

Jablonec má silnou sportovní tradici, která je z velké části založena na dostupnosti sportovišť. Tuto dostupnost je nutné zachovat a rozvíjet. Režim správy stávajících sportovišť je nutné přizpůsobit maximální možné otevřenosti. V lokalitách s nedostatkem sportovní infrastruktury je nutné na základě veřejné diskuze a urbanistické rozvahy hledat prostor i program pro nová sportoviště, která jsou mimo jiné i jedním z nástrojů prevence kriminality.

Příklad sportoviště podél Nisy

Postupným propojováním cest kolem Nisy je možné vytvořit běžeckou, cyklistickou, případně inline dráhu spojující sportoviště podél Rýnovické - Bílé Nisy dole ve Mšeně a prostory podél Lužické Nisy v centru města – park v Nové Pasířské a Tyršovy sady. Na tuto rekreačně sportovní páteř by měly být navázány další sportovní a dětská hřiště, umožňující širokou škálu využití.

DĚTSKÁ HŘIŠTĚ

Dětská hřiště jsou nejen prostorem zábavy a prvního poznávání světa, ale i důležitým sociálním a komunitním místem. Jejich polohu a podobu je nutné volit s vědomím, že ovlivňuje způsob a možnosti rodinného života v jednotlivých lokalitách města. Kromě vymezených dětských hřišť je žádoucí, aby byly s ohledem na děti upravovány i další prostory města. Místa, která jsou vhodná pro děti jsou totiž zpravidla vhodná i pro většinu ostatních.

Příklad dětské hřiště u přehrady

S ohledem na charakter lokality a velikost území by mělo dětské hřiště probouzet zvědavost a fantazii dětí různého věku. Prostor dětského hřiště by měl být dobře dostupný s kočárkem a měl by nabízet dostatek stínu. Život na dětském hřišti by měl podpořit synergii s dalšími aktivitami v území, jako jsou sportoviště pro starší děti nebo kavárny a další služby. Dětské hřiště u přehrady je potřeba zastínit a zlepšit jeho hygienické zázemí.

VIZUÁLNÍ KULTURA

Dojem z města je tvořen jeho celkovou vizuální kulturou, tedy nejen stavem domů a veřejných prostranství, ale také veřejným výtvarným uměním, nebo naopak mírou tzv. vizuálního smogu. Řada dochovaných výtvarných děl ve veřejném prostoru má vysokou uměleckou a kulturní hodnotu. Ta je však často zakryta špatným stavem objektu nebo jeho okolí. Úkolem města je nejen o toto dědictví citlivě pečovat, ale také k němu přispívat soudobým projevem, který předloží nejlepší současné umění široké veřejnosti. Reklamní sdělení na plotech a objektech by neměla překrývat jejich architektonickou hodnotu, ale pouze ji doplňovat o informační vrstvu. Nadbytek reklamních a informačních prvků nejen že nevede k předání informace, ale především naše město halí do nepřehledného vizuálního smogu, který snižuje citlivost k našemu okolí. S tím je nutné začít pracovat a město samo v tomto musí jít příkladem.

Příklad Jedno výtvarné dílo za rok

Kromě péče o existující výtvarná díla ve veřejném prostoru je úkolem samosprávy obohacovat město o současné umění, a přispět tak vlastní vrstvou k historickým hodnotám. Jedno výtvarné dílo za rok je pro rozpočet města zanedbatelná položka. Jako odkaz úrovně naší kultury přináší však čtyři díla za volební období nedocenitelnou hodnotu. Výtvarná díla ve veřejném prostoru budou nejen zpestřením každodenních cest obyvatel, ale s ohledem na sklářskou a bižuterní tradici mohou být významnou součástí tematického turistického ruchu.

Příklad Redukce vizuálního smogu

V první fázi by měla jít příkladem sama správa města; kultivovat a případně redukovat množství reklamy na místech ve svém vlastnictví. Následně je možné po vzoru jiných měst připravit vyhlášku, která míru reklamních sdělení ve veřejném prostoru stanoví pro celé město. Základním kritériem je vztah vizuální informace k danému místu, a tedy její informační a společenská hodnota.

koncepční bytovou politikou

Kvalita bytového fondu a koncepce bytové politiky zásadně ovlivňuje podobu i fungování města. Vytvoříme koncepci dostupného bydlení a rozšíříme nabídku městských bytů pro rodiny s dětmi či rodiče samoživitele. Budeme podporovat rozšíření a zkvalitnění bytového fondu formou rekonstrukce stávajících bytů či nové výstavby na nevyužitých městských pozemcích.

KVALITNÍ RODINNÉ BYDLENÍ VE MĚSTĚ

Město disponuje řadou nevyužitých atraktivních pozemků, jejichž zástavba byty by nejen zhodnotila městský majetek, ale především zlepšila fungování těchto prostorů; vytvořila přirozenou vazbu obyvatel k místu a tím i lepší sociální kontrolu. Aktuálním limitem zaměstnavatelů v Jablonci je nedostatek kvalitních bytů. Podpora bytové výstavby je proto výhodná i pro udržení aktivních obyvatel a úspěšných zaměstnavatelů ve městě.

Příklad rodinné bydlení v centru města

Kvalitu rodinného bydlení určuje mimo jiné vzdálenost z domova do školky, školy a zaměstnání, vlastní zahrada nebo sousedé. Poloha atraktivních adres a fungování města jsou spojité nádoby. Centrum Jablonce má problém. Naším programem je jeho bezpečné propojení s okolní krajinou a péče o veřejná prostranství. Jeho atraktivita vzroste. Vytvoříme-li zároveň podmínky pro řadové domy se zahradou, nabídneme vše, co je pro kvalitní rodinné bydlení potřeba. Město krátkých vzdáleností je výhodné pro obyvatele i pro správu.

DOSTUPNÉ BYDLENÍ

Obec má ze zákona povinnost pečovat o potřeby svých občanů, mezi něž patří i potřeba bydlení. Pro některé skupiny (rodiče samoživitelé, senioři, zdravotně postižení či nízkopříjmové domácnosti) je naplňování této potřeby těžší než pro ostatní. Vnímáme zde roli obce jako klíčového aktéra při zajišťování potřeb svých občanů v bytové nouzi. K tomuto účelu by měla mít obec zpracovanou koncepci dostupného bydlení. Ta vychází z analýzy počtu osob v bytové nouzi, a odpovídajícího bytového fondu, který by umožnil na potřeby občanů pružně reagovat. To vše za současného poskytování sociální péče.

Příklad Obecní bytový fond

Po divoké privatizaci v 90. letech, kdy město rozprodalo většinu ze svých přibližně sedmi tisíc bytů, jich v roce 2012 pro potřeby občanů zůstalo jen 1220. V současné době je v Jablonci v majetku města 787 bytů, z nichž je část nevyužitá, protože potřebuje finančně náročné opravy. Naší prioritou je tyto byty rekonstruovat tak, aby mohly být nadále pronajímány občanům města. Financování lze řešit mj. vládními dotačními tituly. Rozšiřování obecního bytového fondu je možné i ve spolupráci se soukromým sektorem, formou nové výstavby, nákupu či směny nemovitostí.

podporou místních komunit

Budeme podporovat sousedské, kulturní či podnikatelské komunity, které tvoří živé město, udržují v něm aktivní obyvatele a lákají nové.

KOMUNITNÍ PROSTORY

Město tvoří lidé. Když se lidé lépe znají, mají k sobě větší důvěru i chuť spolupracovat. Město by mělo podporovat vznik a fungování prostorů pro budování komunit, které se na oplátku podílejí na pestrosti života a kvalitě prostředí jednotlivých lokalit. Charakter těchto komunit je závislý na jejich vlastní iniciativě: od prostého sousedského družení přes občanskou aktivitu až k podnikatelskému rámci.

Příklad Jablečné lázně

Nevyužitý monumentální prostor bývalých městských lázní vedl v roce 2015 spolek Artproprostor k záměru provozovat zde kulturní prostor Jablečné lázně. Díky výraznému zájmu veřejnosti vybrali členové spolku ve veřejné sbírce finance na zbudování alternativní scény uvnitř starého bazénu a s velkým ohlasem zorganizovali řadu kulturních a společenských akcí. Nyní jsou tyto aktivity vlivem technických komplikací přerušeny. V zájmu města však musí být tyto technické závady vlastního objektu řešit a dobrovolné iniciativě aktivních spolků, který v případě lázní zhodnocuje městskou nemovitost, být maximálně nápomocni. Rozsáhlé prostory historického objektu mohou být dále využity například pro začínající podnikatele na principu podnikatelského inkubátoru. Tento model dává nejen celodenní náplň významné kulturní památce města, ale také vyvažuje kulturní a komerční aktivity udržitelným komunitním způsobem. Má pozitivní vliv jak na bezprostřední okolí lázní, tak na život celého města.

Navrhni úpravu