Naše město disponuje krásným divadlem, třemi kiny, osobitým hudebním klubem na Rampě, multifunkčním sálem Eurocentrum, galerií přímo v kostele sv. Anny, kavárny, které nabízejí občasný kulturní program a další. Nelze tvrdit, že by Jablonec nebyl městem kulturním nebo že by snad měl špatnou kulturní infrastrukturu. Pokud si ale položíme otázku, jaká z těchto institucí má sílu a potenciál do města přilákat mimoměstské, náš výčet by se velmi zúžil. Přitom vedle své funkce poskytovat místním občanům zábavu je právě nezávislá kultura jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak o danou oblast zvýšit zájem návštěvníků.

Jak by tedy podle Pirátů měla vypadat kulturní organizace, která by tuto sílu měla?

Asi nejlepším způsobem, jak naši ideu přiblížit, je popsat ji na konkrétním příkladu. Nemusíme chodit daleko, můžeme zůstat v České republice. Podívejme se k městu Jičínu, do budovy Valdštejnské lodžie, kterou spravuje organizace Kulturní imaginárium. S jabloneckými lázněmi má mnoho společného. Jedná se o kulturní památku, se kterou si dlouhou dobu město nevědělo rady. Unikátní budova u Jičína chátrala a přístup do ní byl jen omezený. Před sedmi lety město vypsalo výběrové řízení na nového kastelána. Vítězem se stal Jiří Vydra s koncepcí nového kulturního prostoru, místa zapomenutých snů Albrechta z Valdštejna. Tato myšlenka se line sedmiletou dramaturgií Lodžie a i přes to, že program je zde tvořen převážně alternativnějšími akcemi (divadlo, koncerty, festivaly) přivítá do ní stále více návštěvníků (v roce 2013 navštívilo Lodžii 4384 návštěvníků, v roce 2017 už 11879 návštěvníků). Lodžie se tak stala po historickém centru nejnavštěvovanějším místem turisty. Dokonce nejnavštěvovanější destinací mezi zahraničními turisty. Na otázku jaké místo by místní ukázali své návštěvě, která by přijela do Jičína, se umístila opět na prvním místě. Lodžie se tedy stala pro město značkou, kterou se může prezentovat i za svými hranicemi. Díky koncepční dramaturgii, která oslovuje i lidi mimo Jičín.

autor fotografie: Jan Husák

SPOLEČNĚ S MÍSTNÍMI

Aby kulturní organizace dobře fungovala, nestačí ovšem pouze velkolepá vize, která oslovuje návštěvníky za hranicemi města. Organizace by měla fungovat i jako součást samotného města. Lidé ji musí přijmout za svou, být na ni hrdí a třeba ji i dále propagovat. Ideální je, pokud se vytvoří aktivní komunita lidí, která se podílí na samotném fungování kulturního centra nejen tím, že pořádané akce navštěvuje, ale sama je pomáhá organizovat.

autor fotografie: Ondřej Vosáhlo

Opět se podívejme do Jičína. Bez práce dobrovolníků by mohl být kulturní program tak bohatý jen stěží. Už během prvního roku svého fungování, v roce 2013, bylo v Lodžii odpracováno 3 455 dobrovolnických hodin. Další místní zde pracují v kavárně, která je součástí areálu, jako průvodci, nebo zastávají další pomocné práce. Mnozí dobrovolníci a pracovníci zde dokonce tráví svůj volný čas. Můžeme se tedy opravdu bavit o živé, aktivní komunitě.

Vraťme se k otázce, jak by podle Pirátů mělo vypadat současné kulturní centrum v Jablonci nad Nisou, které by sloužilo jako živé místo pro setkání místních a zároveň jako kulturní značka samotného města.

Jak již bylo naznačeno, Pirátská strana by takové místo chtěla vytvořit v bývalých jabloneckých lázních. V nedávné minulosti se ukázalo, že toto místo má potenciál naplnit výše uvedené body.

autor fotografie: Tomáš Droppa

Jedná se o unikátní architektonický prostor s jedinečným genius loci. Během téměř dvouletého působení spolku ArtproProstor v budově lázní se ukázalo, že kulturní prostor, který disponuje jevištěm a hledištěm “pod vodní hladinou“ bývalého lázeňského bazénu, na sebe dokáže strhnout pozornost nejen za hranicemi města, ale i státu. Spolek ArtproProstor prezentoval projekt Jablečných lázní na několika celorepublikových konferencích s tématikou oživování opuštěných prostor. Úspěchem je také nabídka členství v organizaci Nová síť, celorepublikové síti regionálních organizací, které se věnují oživování veřejného prostoru ve městech České republiky. Lázně dokonce navštívil světoznámý spisovatel Robert Fulghum, který ocenil projekt Jablečných lázní a spolek ArtproProstor podpořil nebo organizaci oslovila Lenka Dusilová s nabídkou participace na projektu koncertů v opuštěných prostorech s jedinečným genius loci. Tyto příklady ukazují, že Jablečné lázně mají potenciál oslovovat návštěvníky i za hranicemi města a přispět tak ke zvýšení kulturní atraktivity.

Jak to je s tvorbou živé komunity? Když spolek ArtproProstor v roce 2015 vytvořili první výzvu na facebooku, že hledá dobrovolníky, kteří by pomohli s úklidem budovy bývalých městských lázní, setkal se s nebývalým zájmem. Ozvaly se desítky lidí, kteří do lázní opravdu přišli pomáhat. Někteří pouze jednou, jiní se stali součástí užšího organizačního týmu. I samotná příprava akce se tak stala kreativním procesem, příležitostí k setkání. Tito dobrovolníci pak začali akce spolku pravidelně navštěvovat. V lázních se také odehrálo několik design marketů, kde své výtvory mohli prezentovat a prodávat místní kreativci. Na prvním marketu se jich sešlo hned třicet. Je zřejmé, že Jablonečákům na budově záleží a že jsou ochotní se na její záchraně podílet. Lázně se mohou stát místem společných setkání.

autor fotografie: Tomáš Bičiště

Kvůli špatnému stavu budovy a nutným investicím na opravu byl vstup do lázní v roce 2017 zakázán a spolek ArtproProstor tak nemohl dále pokračovat ve své činnosti. Piráti by tento stav chtěli změnit a opět umožnit aktivní využívání prostor lázní a jejich postupnou kultivaci. I přes problematický technický stav by budova měla být využívána v průběhu diskuze o její další budoucnosti. Nutné investice pro dočasný provoz se pohybují kolem necelého milionu. Za ten by se budova napojila na kanalizaci a zajistila by se sanace opadávající omítky v hlavní bazénové hale. Tuto investici s porovnáním s dalšími výdaji města nevnímáme jako závratnou a věříme, že pomůže k nastartování nového, inovativního projektu.

NEJEN KULTURA, ALE I PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR

Naše představa je jasná. Měl by vzniknout nový kulturní prostor s jedinečnou dramaturgickou koncepcí, která by umožnila prezentovat současné umělecké směry, alternativu a experiment. Kulturní centrum však nevyužije celou kapacitu budovy. Nabízí se vytvoření podnikatelského inkubátoru, přičemž by v lázních mohly vzniknout ateliéry, dílny či kanceláře, které by město pronajímalo a generovalo tak zisk, který by pokryl výdaje na provoz budovy. Zde vidíme prostor pro podporu sklářského a bižuterního průmyslu. Jablečné lázně by se mohly stát místem vzájemného setkávání nadaných a kreativních lidí, kteří vnesou do bižuterní a sklářské tvorby nové know – how, nápady a zkušenosti.

autor úvodní fotografie: Tomáš Droppa